POHLED: Evangeline

Těžké dunění basů utichlo v okamžiku, kdy jsem proklouzla zadním východem observatoře. Na rozehřátou kůži mě udeřil chladný noční vzduch. Přitiskla jsem se zády k hrubé kamenné architektuře a splynula s hlubokými stíny vrhanými tyčícími se zdmi. Potřebovala jsem vidět, kam šli. Magnetická přitažlivost, kterou nade mnou Lucien měl, byla nepopiratelná a táhla mě sem ven navzdory m