Jeli jsme taxíkem do Londýna. Lucien neřekl jediné slovo, dokud do sebe nekopl ne jedno, ale hned dvě piva.

Lucius a já jsme toho taky moc nenamluvili. Dělali jsme si o Luciena starosti.

„Myslíš, že je v pořádku?“ zeptala jsem se Lucia potichu. Lucien seděl u okna hospody o několik míst dál od nás.

„Vychovali ho k tomu, aby dbal na image a postavení. Tohle je pro něj těžké,“ odvětil Lucius.

„O