Z pohledu autora

Lenora tam stála s tvrdým výrazem, když viděla svého bratra sedět na své židli s nechutným úšklebkem.

„Ahoj, sestřičko...“

pozdravil Victor. Seděl na židli, jako by mu ta společnost patřila.

„Gratuluji... Vdala ses. A promiň, že jsem se nemohl zúčastnit tvé krásné svatby... Slyšel jsem, že jsi plakala štěstím...“

vysmíval se.

Lenora se na něj zlomyslně usmála. Teď už se ho nemusí