O rok později

Z pohledu Lenory

„Ignatie, přijdeme pozdě...“

Nedokázala jsem se přestat chichotat, když mě jeho strniště lechtalo na krku. Je skoro osm ráno a on se ještě nemá k tomu opustit postel.

Abych byla upřímná, taky se mi nechce, jeho vřelé a pevné objetí je tak příjemné a bezpečné.

„Proč se tak strašně snažíš ode mě dostat pryč...“

zavrčel líně.

„A kdo to řekl... Pro tvou informaci, pane