Ilyův pohled

„Kolik je hodin?“

zeptal jsem se a netrpělivě si klepal nohou. Jsou to už hodiny, co odešla na operaci.

Chci ji mít u sebe, a proč mi sakra začíná tak těknout hlava?

Někdo zaklepal na dveře. Dychtivě jsem se k nim podíval v domnění, že je tu Světa, ale kdepak.

„Pane Rostove, vaše večeře a léky...“

Sestra položila tác na pultík vedle mé postele.

„Vezměte si prosím své léky, nechceme,