Stíny se naráz rozprchly. Byli to netopýři!

Bezpočet netopýrů roztáhlo křídla, divoce vřeštěli, když se v hustém mraku přehnali nad jejich hlavami a mířili přímo k východu z jeskyně. Jejich křídla duněla jako běsnící bouře, pršel z nich trus a vzduch byl cítit čpavkem.

Všichni si instinktivně zakryli hlavy a tváře a konečně si oddechli, až když se hejno vytratilo.

Rhea věnovala Garrisovi škádlivý