Paluba kypěla životem. Kostliví poskoci pobíhali sem a tam, někteří tahali zásoby, jiní zametali palubu a pár jich rozdávalo jídlo lidem z města.

Lidé tísnící se pod baldachýnem vypadali stále vyčerpaně, ale ve srovnání se včerejškem jim z očí vyzařovalo méně zoufalství a o něco více elánu.

Valerius se nenuceně zeptal: „Odkud jsou tihle uprchlíci?“

Rhea si pospíšila s jídlem a několika sousty doje