Někdo na ni zavolal. Ten hlas byl povědomý a plný obav.

Liora se zastavila a otočila. Ronanovo obočí se mírně svraštilo, když k ní doplaval. Podíval se dolů na její zarudlé oči a jeho hlas byl jemný.

„Co se děje? Kdo tě tak rozrušil?“ zeptal se.

Liora se najednou rozplakala, vrhla se Ronanovi do náruče a zabořila mu tvář do hrudi. „Strýčku…“

Ronan na ni netlačil s odpověďmi, jen ji jemně poplácal