Kostlivec sebou škubl. Nejdřív se mu zkroutily kůstky na prstech, pak se mu ohnuly kosti na pažích a páteř se narovnala, obratel po obratli.

Bylo to, jako by se do jeho lebky vlila nějaká neviditelná síla, stékala po páteři a šířila se celým tělem.

Krk měl ale stále pevně omotaný liánami a klouby pod tou zátěží praskaly. Celý kostlivec visel ve vzduchu jako ryba zavěšená na háku.

„Pomoc... pomoc..