Všichni spěchali na palubu.

Světlo lucerny se v mlze šířilo v malém kruhu, rozptylovalo se a paluba díky němu vypadala, jako by byla zahalená do tenkého závoje.

Rhea stála u lodního zábradlí, dívala se dolů a oči se jí zúžily.

Po trupu lodi šplhalo nespočet nestvůr v pláštích a drápalo se vzhůru k palubě.

Neměly žádné nohy; lemy jejich plášťů visely prázdné a třepotaly se v mořském vánku. Ke šplhá