Daleko v Říši mrtvých bylo nebe věčně zahaleno v šedočerných mračnech a pustinou se jako mlha vznášely nekonečné zástupy bludných duší.

Tu a tam se z dálky ozval žalostný nářek, který se však vzápětí znovu rozpustil v tichu.

Hluboko v Říši mrtvých se mezi nesčetnými bílými kostmi tyčil černý Azyl.

Uvnitř Azylu se náhle otevřely pevně sevřené oči.

Z Azylu v mžiku vytryskl děsivý příval smrtící moci