Rhea zírala na slova objevující se na obětní pánvi a nenacházela slov.

Teď byla zastupující Smrtí. Jak by mu proboha mohla upřít láhev vína?

„Pamatuju si to. Příští rok ti z obětního vína neubude ani kapka,“ zabručela Rhea.

Bílý dým se zavlnil a neodpověděl, jako by se Valerius spokojeně odebral vychutnat si svůj kachní guláš.

Pánev dokázala nejen ověřovat souřadnice, ale také komunikovat s Mořský