Roman svraštil obočí, ale zůstal potichu.

„Včera v noci jsem o tom hodně přemýšlela. I když Sienna před těmi lety udělala chybu, k dětem se přesto chovala hezky. Je to částečně i její zásluha, že jsou naše děti tak hodné a poslušné. Své chyby už odčinila a já chci zkrátka jít dál.“

Roman se zamračil. „Tohle si vážně myslíš?“

„Ano.“ Iris natáhla ruku a vzala Romana za ruku. „Děti ji mají moc rády a