Iris stála před Romanem spoře oděná. Nikdy by nečekala, že Roman řekne něco takového.

Její tvář trochu pobledla. Pak se jemně zasmála: „Romane…“

Iris obešla stůl a přistoupila přímo k Romanovi. Něžně se mu posadila na klín a schoulila se mu do náruče. Dlouhým prstem přejela po jeho chladné, pohledné tváři.

„Když jsem s tebou, tak i kdybych na sobě neměla vůbec nic, zima mi nebude.“

Irisiny pohyby