Sienně to však už bylo jedno.

V hlavě měla jen Romana. Romana. Romana…

Uvědomila si, že už mu vůbec nerozumí.

Nechápala ho ani za mák.

Byla tak nesmírně zklamaná, že ani neslyšela zběsilé kroky za svými zády.

Teprve když na její tělo přestaly dopadat dešťové kapky, v mrákotách zvedla zrak.

Spatřila černý deštník a v černém oděného Romana.

Sienna se objala kolem ramen. Třásla se po celém těle.

Byl