Sienniny ruce, ve kterých Kiana nesla, při jeho slovech trochu ztuhly.

Vzdychla si a odnesla ho zpátky do jeho pokoje.

„Oběma se vám po něm určitě až moc stýská. Mně se po něm taky hrozně stýská. Často se mi o něm zdá.“

Kian, kterého Sienna ukládala do postýlky, sešpulil rty.

„Ale mami. Hazel ani mně se to nezdálo. My doopravdy…“

„Já vím,“ vzdychla Sienna.

Jemně ho přikryla peřinou. „Uděláme to ta