Amálie neměla ráda starty. Bylo to nad slunce jasné, když svírala koženou opěrku a zarážela do ní nehty. Ginevra s úžasem hleděla z okna, jak stoupali k nebi, ale Amálie měla oči pevně zavřené.

Valerio ji držel za ruku, kterou měl nejblíž, a pokud mu vadilo, jak se jí nehty boří hluboko do masa jeho dlaně, nevydal ze sebe ani hlásku. Cítila z něj napětí. Od chvíle, kdy se posadil, pronesl sotva sl