Druhého dne Amalia vystupovala z auta a uviděla, jak k ní se širokým úsměvem na tváři běží Ginevra.

„Jsi tady!“ vyhrkla Ginevra, objala Amalii a pevně ji stiskla. „Pojď, vezmu tě za Livií na vinici. Vypadá to, že se dneska cítíš lépe.“

Zavěsily se do sebe a začaly odcházet od Valeria, na kterého, sotva vystoupil z auta, mávli dva muži, aby si s nimi promluvil.

„Cítím. Jaký byl váš včerejší rande-d