Amalia z Valeria nemohla spustit oči, když ji položil doprostřed postele. Stál vedle lůžka, shlížel na ni a vlnu za vlnou z něj vyzařovalo zbožňování a láska. Všimla si, jak se mu lehce zachvěla ruka, když si prohrábl vlasy, i toho, jak přešlápl, když tam tak stál a díval se na ni.

Cítila se odvážná a smělá, posadila se, přetáhla si letní šaty přes hlavu a užívala si, jak se mu rozšířily zorničky