„Dost!“ V tu chvíli se Caleb, který seděl u stejného stolu jako Callista, zničehonic postavil. Z jeho hlasu čišela ráznost, ale přesto promluvil zdvořile: „Slečno Thorneová, paní Mercerová, dnešní večer je oslavou Biančiny maturity.

„Prosím vás obě o laskavost. Odložme vaše křivdy až na dobu po večírku. Nechte Biancu, ať si užije svůj večer v klidu.“

Callista se usmála, když si uvědomila, že teď,