Callista poslouchala, oči se jí zalily slzami a z hlubokého dojetí se jí stáhlo hrdlo. Jemně držela babičku za ruce a odpověděla: „Babičko, to, že tě mám v životě, je mým největším požehnáním. Bez tebe bych nebyla člověkem, kterým dnes jsem.

„O nic se nestarej. Už jsem dospělá. Umím se o sebe postarat a dokážu se postarat i o tebe. Už se nemusíš ničeho obávat.“

Babička se tiše zasmála. „Jsi tak by