Vera

Místnost je stále tmavá časným ránem, za okny se sotva začíná sbírat bledé zimní světlo, a on vedle mě spí, jednu paži má stále těžce obtočenou kolem mého pasu, jako by ani nevědomí nepřesvědčilo jeho tělo, aby mě pustilo.

Tiše tam ležím a studuji ho.

Teď to dělám často.

Ne proto, že bych ho neznala, ale prostě se na něj ráda dívám.

Spící Declan je jiný než bdělý Declan. Jaksi měkčí. Méně kon