Declan

Vera na mně před půlnocí usíná.

Nezáměrně.

V jedné chvíli je schoulená po mém boku na pohovce v knihovně, předstírá, že čte, a ptá se mě na korporátní podvody.

Vzápětí se její hlas prostě vytratí uprostřed věty.

Dívám se na ni a sleduji, jak spí.

Moje žena má jednu ruku stále na mé hrudi a brýle jí trochu sklouzly po nose.

Pohled na ni mě zasahuje silněji, než by měl.

Tolik Veru miluji,

Cel