Vera

První řádek mi sevře hruď.

Ne proto, že by mě to zaskočilo. Upřímně, čekala jsem to.

Sedím na zadním sedadle a za oknem ubíhá Manhattan. Roxannin rukopis na mě zírá a já si nemůžu pomoct a na okamžik na něm spočinu pohledem. Papír se mi třese v rukou. Nebo se možná třesu já, to opravdu nedokážu říct.

Světla města se v podvečer míhají. Doprava se sune kupředu. Sníh se hromadí a sklouzává po sk