Vera

Všechno, k čemu jsme směřovali, gala večer, program, to všechno, počkala, až budeme moci o něco skutečného přijít, než udeřila.

Natáhne se ke mně, ale já o krok ucouvnu. Jen o kousek. Na vteřinu potřebuju svůj vlastní prostor.

Dopřeje mi ho. Svěsí ruce. Nenaléhá.

Stojím u okna a jen dýchám, dívám se ven na pozemek. Jsme od sebe jen asi dva metry, možná míň, ale nějak to připadá jako větší dál