Declan pocítil kvůli svým prchavým myšlenkám osten viny. Spolkl hořkou zášť hromadící se mu v krku a odehnal ta temná srovnávání. Podíval se dolů na Chloe a ignoroval mučivé, neúprosné tepání ve své znetvořené ruce. "Neboj se," řekl jí a nutil se do jemného tónu, který ve skutečnosti necítil. "Jsem tu. Nedovolím, aby se ti něco stalo."

Ve skutečnosti na ně byl žalostný pohled. Pláštěnky, které jim