Gideon jedl elegantně. I když jedl jen sendvič, udělal z toho hypnotizující podívanou a nepůsobilo to vůbec trapně.

Hazel zůstala ohromená. Poté Gideon povytáhl obočí. „Chuťově to není nic zvláštního. Není to tak dobré jako ty, co jsem jedl dřív.“

Jeho slova Hazel překvapila ještě víc. Znamená to, že Gideon žil předtím jako obyčejný člověk? Nevyrůstal snad v přepychu?

„Je… je to tak? Vy už jste to