Hazel seděla na lavičce na chodbě a objímala si kolena. Cítila se velmi nejistě.

"Cítíš to, Gideone? Je to pach dezinfekce. Nenávidím ho. Je tak dusivý," řekla tiše.

Gideonovi v krku lehce zacukalo. Nikdy předtím tak zranitelnou ženu neutěšoval, takže nevěděl, co má říct.

Hazel mluvila dál. Zdálo se, že paniku ve svém srdci dokáže ukonejšit jedině mluvením. "Jak ses cítil, když byl tvůj dědeček ne