Hazel ji zastavila. „Já… já nikam nespěchám. Mám chuť na trochu teplé vody. Mohla byste mi nějakou ohřát?“

Marta tak docela nerozuměla. „Dobře. Počkej prosím chvilku.“

Zatímco čekaly, až se voda ohřeje, stály obě v kuchyni a dívaly se na sebe. Marta viděla, že se Hazel potí, a tak okamžitě prohlásila: „V kuchyni je horko. Počkej venku.“

„… To je v pořádku. To nevadí. Dlouho jsem vás neviděla, a ta