Bruno byl z toho, že ji posledních pár dní všude následoval, unavený, takže ho Hazel neodmítla. Šli na japonské jídlo.

Když se najedli k prasknutí, Hazel u pokladny zaplatila účet, zatímco byl na toaletě. Najednou za sebou uslyšela hlas: „Paní Hayesová?“

Hazel na takové oslovení nebyla zvyklá. Neuvědomila si, že patří jí.

Žena za ní jí poklepala na rameno. „To jsem já.“

Hazel zůstala zaskočená. Ot