Gideon natáhl ruku, aby to popadl, ale ona se obratně vyhnula a ušklíbla se na něj. Jeho protáhlá postava tu působila nepatřičně.

Košile, kterou měl na sobě, stála celé jmění.

Gideonova tvář byla po nemoci bledá, ale přesto z něj vyzařovala podmanivá aura.

„Jsi nemocný. Nemůžeš pít ani jíst špízy. Můžeš se jen dívat, jak jím já,“ řekla Hazel stroze.

„Nebudu jíst,“ odpověděl Gideon, nevyveden z mír