Hazel seděla v autě a ještě jednou si pečlivě prohlédla ten snímek.

Vypadalo to jako digitálně upravený záběr z bezpečnostní kamery.

Když dokončila své zkoumání, vyvodila dva závěry — snímek byl skutečný a musel k němu existovat i videozáznam; odesílatel jí dychtivě toužil ukázat osobu na fotografii.

„Stalo se něco? Dneska vůbec nevypadáš ve své kůži.“ Diana se na ni zamračila, když si všimla jej