„Branton... To je staré místo,“ zamumlal Thomas.

Hazel ho dobře neslyšela. „Cože?“

„Nic.“ Thomas zvedl hlavu a ustaraně se zeptal: „Ví, že jsi mě sem přivedla? Pokud tak jednáš bez svolení, bojím se, aby se na tebe nezlobil.“

Až tehdy Hazel pochopila, z čeho má Thomas obavy. Usmála se a řekla: „Tati, moc o tom přemýšlíš. To on mi připomněl, abych tě sem přivedla. Je rád, že jsi tady.“

Thomas zůsta