Gideonův konejšivý pohled přinesl Hazel jistou úlevu, a tak se zdráhavě postavila na nohy, prsty stále potřísněné krví.

Gideon vzal kapesník, jemně krev otřel a od sloužící stojící opodál převzal vatovou tyčinku namočenou v jodu. Jeho pohyby byly klidné a zběhlé, přesto nepatrné chvění rukou prozrazovalo hloubku jeho pohnutí. V očích se mu mihl temný stín a v hlase zazněla stopa nelibosti. "Je sna