Hazel strávila ve sprše dlouhou dobu. Vůči vlastním emocím byla téměř otupělá. Nevěděla, proč se do Oakhavenu vůbec vrátila.

Amber byla stále dole a zdráhala se odejít bez řádného vysvětlení. Bruno k ní přistoupil se zkříženýma rukama na prsou. „Slečno Reedová, už jsme se párkrát setkali,“ poznamenal hlubokým, chladným hlasem.

Amber se k němu otočila s laníma očima. „Vy jste...?“

„Jsem Bruno, řidi