Hazel vzhlédla.

Strhl jí roušku a zeptal se: „Bojíš se, že tě někdo pozná? Provedlas snad něco hanebného?“

Každé slovo, každou větu ze sebe vyrážel jako rozzuřená šelma zahnaná do kouta.

Hazel v jeho sevření ochromila prudká bolest. Pokusila se mu ruku odrazit a vykřikla: „Gideone!“

Naklonil se k ní a jeho chladný smích připomínal evropského upíra. „Nechceš mi říct, kdo je ten chlap. Je to proto,