Přívalový déšť oné temné noci neúprosně bičoval zemi.

Hazel nechtěla vzpomínat na ponížení z odpoledne, a tak se vyhnula přímé odpovědi: „Díky, že jsi tehdy ty dveře nerozrazil a nevešel dovnitř.“

Ať tak či onak, vzhledem k tehdejším okolnostem jí to zachovalo alespoň trochu důstojnosti.

Úsměv v Rolandových očích byl čím dál chladnější. Odsunul jí pramen vlasů přilepený na tváři. „Lituji toho.“

Ve