„Líbí se ti to?“ ozval se vedle Hazel Oscarův hlas.

Hazel k němu otočila hlavu. „Co tím myslíš?“

„Takovou společnost.“

„Je to jen povrchní pozlátko bez obsahu.“

Hazel z duše nesnášela okázalé a prázdné věci. Mnohem bližší jí byla architektura – pevná, věcná a nohama na zemi.

Do sálu mezitím přicházeli další lidé. Mezi hovorem se pojednou ozval povědomý hlas: „V poslední době jsem se necítila nejlé