V uších se mi rozléhal fantomový zvuk drcených plechů. Oslepující světlo reflektorů zhaslo, rozpustilo se v měkké a teplé záři lampičky v mé ložnici. Trhaně jsem vtáhla do plic vzduch a prsty se mi zaryly do hrany mého dřevěného toaletního stolku. Hruď se mi dmula, celá lepkavá od studeného potu. Byla jsem v bezpečí. Byla jsem ve svém vlastním pokoji. Děsivá noční můra z té bouračky konečně pustil