Na víčka mi dopadly sluneční paprsky a přiměly mě je pomalu rozlepit. S krajně nedámským protažením přes celou postel ze mě vyklouzlo zívnutí. Bolest na různých místech mého uspokojeného těla mi na rtech vykouzlila úsměv.

Ten se ale vytratil ve chvíli, kdy mé ruce hledaly jeho teplo a nahmataly vedle mě jen prázdnotu. Prostěradlo bylo dostatečně chladné na to, abych pochopila, že už dávno vstal.

Z