Kaelen se mnou srovná krok a znovu mi nabídne rámě. Vteřinu se dívám na jeho nastavený loket, pak ho přijmu a nechám se jím vést ven z kanceláře a rozlehlými chodbami komplexu. Zamíříme k hlavnímu vchodu obrovské budovy a vyjdeme ven do vzduchu pozdního odpoledne.

U obrubníku vedle elegantního, nastartovaného auta trpělivě čeká nějaký Měňavec. Je oblečený ve standardních tmavých džínách a přiléhav