Kaelen trpělivě stojí u elegantní dřevěné lavičky uprostřed venkovní pasáže a své obrovské ruce má nenuceně zastrčené v kapsách tmavých džínů, zatímco já dojídám poslední kousek čokoládové zmrzliny. Pozdní odpolední slunce vrhá dlouhé zlatavé stíny napříč rušnou nákupní zónou a osvětluje světlejší zlatavé skvrnky v jeho pronikavých jantarových očích. I v tomto zdánlivě uvolněném postoji zůstává je