"Jsi si jistá..." odmlčí se Kaelen. Přikývnu. Vzdává to v podstatě okamžitě. No, to bylo snadné. Tak nějak jsem čekala, že se bude víc hádat. No, to je fuk. Znovu se uvelebí v posteli. Přelezu přes konec postele zpátky na své místo. Zhasne lampičku a pokoj vypadá naprosto černě, zatímco si zvykám na náhlou tmu. Po pár minutách začnu rozeznávat pár stínových obrysů. Podívám se na Kaelena vedle sebe