Trhnu sebou a probudím se, když se dveře ložnice s rozletí.

„Promiň, při telefonování jsem ztratila pojem o čase, já...“ zarazí se.

„No, myslím, že sis toho ani nevšimla. Zdálo se mi, že vypadáš trochu unaveně. Dvacet minut spánku asi není na škodu.“ Svalí se vedle mě na velkou postel a přitulí se ke mně. Spokojeně se usměje. Jsou všichni Měňavci takhle mazliví? Nebo je to spíš záležitost Crossový