Pokrčím rameny. Vlastně se mi ani nechce domů, jsem sice unavená, ale dobře se bavím.

„Nechci pryč. Chci zůstat tady,“ zakňourám. Siena do mě dloubne loktem.

„Tak zůstaň, vsadím se, že Kaelenovi by to nevadilo.“ Významně na mě zahýbe obočím a obě zase vyprskneme smíchy. Kaelena jsem za celý večer neviděla kromě... Do háje! Měla jsem se mu ohlásit a neudělala jsem to. Nebo jo? Myslím, že ne. Jejda