Na Hazel vyloudím slabý úsměv.

„Děkuju, jsi bezpochyby ta nejlepší vedoucí na světě,“ zavtipkuji a Hazel se rozzáří.

„K čemu jinému jsou přátelé?“ Tentokrát je můj úsměv o dost jistější. Znám se s Hazel už docela dlouho, ale nikdy jsem ji nepovažovala přímo za kamarádku. Vždycky jsme spolu vycházely v pohodě, ale nenapadlo mě, že by se CHTĚLA se mnou přátelit. Za posledních pár měsíců jsem se hodn