Na chvíli se odmlčí, pak stáhne ramena dozadu a vyhrkne:

„Chtěl-bych-ji-pozvat-na-rande-dáte-mi-prosím-její-číslo?“ Vypraví to ze sebe jedním dechem a pak si jsem celkem jistá, že už se nenadechl. Jen zatají dech a čeká.

„Jasně,“ souhlasím bez problémů. V šoku upustí utěrku na zem. Myslím, že čekal, že ho odmítnu.

„Vážně? Nemusíte si to u ní nejdřív ověřit nebo tak?“ zeptá se pochybovačně, jako b