Překřížím paže na hrudi a zírám na Kaelena se směsicí podráždění a úžasu. Tváří se samolibě a myslím, že si ještě ani nevšiml, že je něco v nepořádku.

„Co to má sakra znamenat, Kaelene!“ stěžuji si, ať je to rovnou jasné, protože je tak trochu mimo. Vypadá mírně zaskočeně.

„Co se děje? Myslel jsem, že budeš ráda, že se brzy dočkáš odpovědí,“ ptá se s hlavou nakloněnou na stranu a nevinným výrazem