Při setkání se Zanem jsem super nervózní. Sleduji ho, jak si připravuje svůj všudypřítomný notebook na něco, co podle mě bude plnohodnotná prezentace.

„Zane... ty jsi udělal powerpointovou prezentaci?“ zeptám se a snažím se, aby v mém tónu neznělo žádné odsouzení.

„Ano. Poslední dobou se chovám tak divně a všechny naše schůzky proběhly na poslední chvíli, takže jsem si nemohl předem naplánovat,