„Nejdřív jsem si nebyla jistá, že jsi to ty, ale neznám nikoho jiného, kdo by v klubu usínal,“ řekne Calliope. Oči mi vyletí dokořán, když cítím, jak se svalí na pohovku vedle mě. Z jevištních světel je trochu zpocená, ale pořád voní jako oceán. Musím se ovládat, abych k ní nepřičichl. Vždycky jsem měl rád pláž. Dnes večer má vlasy spletené do copu, který jí spočívá na levém rameni. Přikývnutím po